premeditate
transitive verb
præcōgĭto [præcōgĭtas, præcogitavi, præcōgĭtāre, præcogitatum], præmědĭtor [præmědĭtāris, præmědĭtāri, præmeditatus, præmeditatum]
transitive verb
præcōgĭto [præcōgĭtas, præcogitavi, præcōgĭtāre, præcogitatum], præmědĭtor [præmědĭtāris, præmědĭtāri, præmeditatus, præmeditatum]
permalink
premeditate tr. v.
---CACHE---
Our sites
- Dizionario italiano
- Grammatica italiana
- Verbi Italiani
- Dizionario latino
- Dizionario greco antico
- Dizionario francese
- Dizionario inglese
- Dizionario tedesco
- Dizionario spagnolo
- Dizionario greco moderno
- Dizionario piemontese
En français
In english
In Deutsch
En español
Em portugues
По русски
Στα ελληνικά
Ën piemontèis
Our mobile applications
Android